Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konce netoholismu

28. 04. 2014 15:53:00
Od doby, co mě o profesní přátelství na LinkedIn požádal neznámý fešák, začínám být výrazně paranoidní. Ani po důkladném dolování v paměti jsem si nedokázala vybavit, ve kterém baru jsme se my dva mohli potkat. Když jsem při pohledu do jeho profilu zjistila, že k setkání nikdy dojít nemohlo, protože dlouhodobě žije v Hong Kongu, nedala mi ta záhada spát hned několik nocí po sobě. Jak na mě ten vzdálený krasavec vůbec přišel? Moje zrcadlo mi sice po ránu dost rázně rozmluvilo teorii o tom, že se jedná o romantického ctitele na dálku, ale utkvělá myšlenka mi v hlavě vrtat nepřestala.

Náhody tohoto typu se totiž v mém životě množí geometrickou řadou. Moje fotografie z dovolené běžně komentují lidé, na které si z žádné mnou navštívené destinace nedokážu vzpomenout. O profesní konexe mě opakovaně žádají jedinci pocházející z velmi vzdálených končin. Zjištění, že neznají mne osobně, ale potkali se na konferenci v Mexiku při krátkém rozhovoru o genetice rodu chrobákovitých s mým dávno zapomenutým spolužákem z mateřské školy, mě zanechává ve stavu výrazné zmatenosti. Internetoví obchodníci kladou do cesty mé myši pasti v podobě výhodných nabídek na koupi úžasného kabátu, který si opakovaně chodím prohlížet do jednoho e-shopu. Od doby, co jsem místo dopisu Ježíškovi klikla k tomu skvostu norské zimní módy významné „LIKE“, mi k němu na reklamním banneru několikrát denně naskakují i vkusně ladící boty a neodolatelně velký nápis „SLEVA“. Proč se tam nikdy neobjeví akční nabídka na motorovou pilu nebo kuličková ložiska? A proč mne moji přátelé při každém pokusu o sdělení novinek zastavují slovy „my už to víme“? Jedinou průhlednou věcí na správné femme fatale má být noční košile, ale jak mám dosáhnout kýženého stavu tajemnosti, když světem evidentně chodí neznámá drbna, která na mne práskne věci ještě dřív, než si je uvědomím já sama?

Začíná mi docházet, že za všechny tyto jevy může můj život v permanentním módu online. Z praktických důvodů žiju připojená ke stejnému počtu drátů jako akutní kardiak uložený na jednotce intenzivní péče. Při ranním výběhu mi telefon připojený k ruce změří tepovou frekvenci a spočítá mi, že si za usípané kilometry zasloužím sníst přesně 0,38 koblihy. Přístroj automaticky nahraje uběhnutou trasu na můj profil v běžecké skupině, díky čemuž mě můj trenér může ihned pochválit za snahu, i když zrovna vede soustředění na Mallorce. Moje kamarádky zase podle průběhu křivky mého tepu pochopí, že mě dvakrát předběhla esteticky vydařená pánská lýtka, jejichž fotodokumentaci jsem jim před chvíli sdílela k ranní kávě. V dopravní zácpě mi technologie umožní sledovat místo chlápka ve vedlejším voze, an si ze zbytků zubů vyšťourává zbytky rohlíku, světovou novinku o anakondě podélně sežravší celého vzrostlého Inda. To je přece vzrušující start do nového dne! Internet v dlani mi taky dovoluje bourat genderové stereotypy, neboť jsem se svým přístrojem zavěšeným proklatě nízko u volantu schopna najít cestu i do místa jako jsou Pusté Žibřidovice, a to bez rizika, že zlostí rozkoušu mapu i buzolu. V baru se můžu klidně vsadit o pivo, že vím, kolik váží celá naše galaxie. Než ho vrchní natočí, tetička Wiki mi požadované informace sežene. A díky pár kliknutím myší mi internet v ruce dovoluje místo ubrečeného několikaměsíčního poznávání ve vteřině odhalit, že ten blonďák, který mě už poněkolikáté pozval na velmi příjemný oběd, je nově ve vztahu s nějakou úplně jinou brunetou. Život online prostě považuju za praktický a bezpečný, tedy pokud dokážu včas ztratit klíč od zásuvky, ve které mám zamčenou kreditku. A tak je můj prostředníček umístěn na myši v pohotovostní poloze v jakékoliv denní či noční hodině.

Až případ neznámého krasavce mě upozornil na fakt, že se ze mě stává kyborg, kterého mobil zarostlý do dlaně nutí v půlhodinových intervalech vykrkávat faxy. Takže jsem to surfování po několika sezeních u anonymních netoholiků omezila. Ne že bych z chapadel internetové chobotnice vyklouzla úplně. Ema má mámu, máma zná Janu, a pokud Jana tvrdí, že nezná Emu, je mimo mísu. Podstata obrovského rozsahu pavučiny sociálních sítí je jejich nabalování. Kam se hrabou venkovské rodiny, které znaly své tetičky až do pátého kolena nebo filozofie jednoho proutníka, který za své milenky považoval nejen dámy, se kterými reálně hupsnul do peřin, ale i všechny jejich milostné protějšky a protějšky jejich protějšků. Jediné ukliknutí myší v kritické době před první kávou dne způsobilo, že jsem já, vyléčená netoholička, kontaktovala s prosbou o přátelství všechny kontakty svých kontaktů. Jediný pohyb prstem způsobil řetězovou reakci, v rámci které jsem dva měsíce odepisovala úplně neznámým lidem, že se rozhodně neznáme a že já nešika rozhodně neměla v úmyslu kontaktovat agenturu lovců mozků na předměstí Londýna. Ale ozval se mi i chlapík, se kterým jsem před rokem pod jednou skálou prohodila přesně čtyři věty. A pak se mi ozval i jeho přítel – jakýsi fešák v kravatě, toho času pracující v Hong Kongu. Poprosila jsem ho, jestli by mi z té dálky neposlal pohlednici. Na větší objem sociálních kontaktů se po té lapálii s ranním ukliknutím ještě virtuálně necítím. A tak coby tajemná neznámá očekávám dopis z Asie a žiju si šťastně a offline, dokud mě nutnost zaplatit účty, odevzdat články nebo prolustrovat nové statusy starých fešáků nedonutí zase se připojit.

Autor: Barbora Topinková | pondělí 28.4.2014 15:53 | karma článku: 20.40 | přečteno: 1241x

Další články blogera

Barbora Topinková

Stop vidlákokracii!

Fenomén, kdy ve volbách vyhrávají vidlákmani typu amerického či českého prezidenta, by si zasloužil důkladnější sociologickou studii, ale jeho podstata je jasná. Za to, že se svět v koňskou řiť obrací, můžou vidláci.

11.11.2016 v 12:47 | Karma článku: 26.12 | Přečteno: 2410 | Diskuse

Barbora Topinková

Olympiáda všedního dne

Olympiáda v Riu vrcholí, pot, slzy a emoce tečou. Přihlížející dav áchá a óchá nad úspěchy sportsmanů a zapomíná přitom na to, co se děje mimo vysílací čas. Přináším tedy komentovaný záznam čtyř zápasů olympiády všedního dne:

19.8.2016 v 13:30 | Karma článku: 14.91 | Přečteno: 591 | Diskuse

Barbora Topinková

Krysí stezky Pražáků, které by každý vidlák měl znát (o taxících nemluvě)

Vzhledem k nestandardní situaci, jež na dobu neurčitou změnila Prahu v parkovací zónu, bych ráda mimopražským účastníkům silničního provozu prozradila pár domorodých triků, jak proplout městem, i když nevlastníte říční člun.

8.2.2016 v 11:34 | Karma článku: 36.73 | Přečteno: 6541 | Diskuse

Barbora Topinková

Pivařův průvodce galaxií

V celém našem kosmíru existuje mnoho průvodců, cestopisů, bedekrů, webů, časopisů a jiných podezřelých spisků, které mají člověka informovat o místě, do kterého hodlá cestovat. Lépe řečeno o místě, ve kterém se právě ztratil.

26.6.2015 v 14:10 | Karma článku: 14.27 | Přečteno: 789 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Děti jsou jak prdy – máš rád jen ty svoje

Tak tohle moudro jsem zaslechla docela nedávno a donutilo mě přemýšlet. Přemýšlet i o tom jak ve vlastních, byť nevychovaných dětech, uctíváme kult dítěte a považujeme naše nevychované potomky za dokonalost samu sebe...

23.6.2017 v 20:20 | Karma článku: 14.53 | Přečteno: 369 | Diskuse

Karel Trčálek

Zemanova svině

Nominativ, svině, svině. Genitiv, svině, sviň / sviní. Dativ, svini, sviním. Akuzativ, svini, svině. Vokativ, svině, svině. Lokál, svini, sviních. Instrumentál, sviní, sviněmi ...

23.6.2017 v 18:32 | Karma článku: 20.35 | Přečteno: 1097 | Diskuse

Milan Radek

Uctivý služebníček Macron poslušně hlásí že už těm neposlušným državám vynadal

Mutti mu přece jasně řekla že má těm vidlákům odvedle vynadat, aby už začali poslouchat, a on bez odmluv splnil rozkaz. Mutti přece nebude na vlastní ústa říkat to co může říkat on za ní. Marine Le Pen měla pravdu že ve Francii

23.6.2017 v 18:10 | Karma článku: 38.52 | Přečteno: 1483 | Diskuse

Karel Trčálek

Proč reaguji na články jiných blogerů? Protože jsem parazit!

Blog je, alespoň pro mě, především hra. Může-li jistá „ekonomka“ či jistí blogeři své lži a svou propagandu více či méně podařeně prezentovat jako odhalování „skutečné“ pravdy, pak si já můžu z jejich lhaní dělat legraci

23.6.2017 v 16:37 | Karma článku: 13.90 | Přečteno: 365 | Diskuse

Milan Šupa

Otevřená konfrontace s negativním názorem čtenáře

"Pane blogere, já osobně patřím k lidem s duchovním zaměřením, ale mnohé Vaše příspěvky vnímám jen jako samu negaci. Proto Vaše jednostranné názory ("co je špatné") většinou už ani nečtu.

23.6.2017 v 15:15 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 347 | Diskuse
Počet článků 74 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4435

Geoložka, běžkyně, lezkyně a tanečnice flamenca. Principiální odpůrkyně pitomců všeho druhu a propagátorka užívání zdravého rozumu ve všech aspektech lidského života.

www.pivaruvpruvodcegalaxii.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.