Středa 5. října 2022, svátek má Eliška
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 5. října 2022 Eliška

Letecký deníky 1: Přímý vlet (1:19)

24. 07. 2020 15:53:22
Začít si dělat pilotní průkaz v době, kdy se světové letectví potácí v největší krizi od doby, co Jára Cimrman havaroval se svým kamenným letadlem v Jámách, je nápad hodný blondýny. Proto považuji za nutné jej důkladně zaznamenat.

Létání miluju od chvíle, kdy jsem jako desetiletá při prvním vyhlídkovém letu zažila ten beztížný a současně tíživý pocit odpoutání od země. Ostatní pasažéři sice po mém dosti nečekaném a nekompromisním sáhnutí po kniplu zřejmě dodnes navštěvují psychiatra, ale já se od té doby těšila na dovolenou jen tehdy, když se na ni letělo. Zcela v intencích svého pohlaví (a genderově správně taky vzhledem ke stavu své peněženky) mne dlouhou dobu ani ve snu nenapadlo, že bych se mohla pokusit letadlo sama pilotovat. Genderově pak zcela nesprávně jsem se sice mohla pokusit sbalit pilota, který by mne vozil, ale po excesu s exemplářem, který dokázal v krátkém čase zhavarovat současně několik strojů i srdcí, jsem se rozhodla, že pro můj další aviatický vývoj bude jednodušší, když se o získání pilotní licence pokusím napřímo. A protože je můj dlouholetý kamarád ULL pilot a instruktor, stala se mi ta věc, že jsem jednoho krásného dne usedla...ne do kokpitu, ale s pivem v ruce do křesla v jeho kanceláři.

Cesta k tomu, aby si člověk mohl sednout v letadle vlevo, jde přes ordinaci přepečlivého leteckého lékaře (oční, ušní, zuby, tlak, teplota, plyny a “Tady máte nějakou šupinku!“) rovnou na dvacetihodinovou párty. Pivo se tu podává v umírněných dávkách, zato informace o meteorologii, psychologii, aerodynamice a frazeologii tu tečou proudem do obou uší. Naštěstí, koronakrize byla pro domácí samostudium ideální a nahrávala sjíždění výukových videí LAA při současném šlapání na rotopedu, takže se mi jako vedlejší produkt zdařilo rozpustit většinu koronašpeku z boků. Jak jsem zanedlouho zjistila, i toto je podstatnou kvalitou ULL pilota, protože letadýlka jsou malá, páka na vysunutí klapek se nachází proklatě nízko u boku a při zvýšení objemu pozadí o více než jedno číslo by mohlo při přistání dojít k havárii, protože ji přes přetékající zadnici nezvednu do požadované polohy. Naštěstí je získání pilotního průkazu věc tak marnivě drahá, že mi znemožňuje jakkoliv si vyskakovat, a budu proto o chlebu a vodě schopna udržet svoje křivky pod kontrolou.

Cesta do kokpitu také vede přes hangár. Skyranger VMax, na kterém budu létat, prošel kompletní technickou, na které se vlastníma rukama podíleli všichni, kteří se pak vystřídají za kniplem. Na mě zbylo šněrování draka. V našem případě teda dračice, protože díky imatrikulaci OK-PUS-30 se letadlu říká Pusinka.
Šněrování Pusinky je činnost, po které má člověk ruce dodrbané až k loktům, protože je má několik hodin zabořené hluboko do útrob, kde pečlivě, kličku po kličce, šněruje kryt letadla jako dámský korzet. Možná jsem vyfasovala tuto činnost proto, že jako blondýna jsem k práci s korzetem přímo předurčena, možná proto, že tuhle piplačku všichni svorně nenávidí. Krom hroší kůže na ni potřebujete taky odpovídající sixpack na břiše. Piloti mají totiž většinou delší ruce než pilotky, takže ležíc na erárním kolečkovém vozítku pod letadlem, musela jsem díky nedostatečnému dosahu setrvat při šněrování v permanentním sedu lehu několik dlouhých hodin. Teprve několikatýdenní test v podobě letecké te(r)orie a šolíchání Pusinky zakončené kompletním umytím, prokázal moji dostatečnou odhodlanost k pilotáži a mohlo se jít na věc.

Při prvním letu má žák prokázat, že je schopen udržet letadlo ve vzduchu v přímém směru bez toho, aby se děsem pozvracel on nebo instruktor. Krásné letní odpoledne doprovázené termikou kopající zespoda Pusinku jako rozzuřený býk bylo pro tuto činnost vpravdě ideální. Rolování podél žluté čáry na čtyři mínus, neb mám krátké nohy, blbě dosáhnu na pedály („Příště si vem podsedák,“ dí bodře instruktor) a na vyčkávací místo před startem šněruju letadlem tak, až se bojím, že mi majitel letiště přijde dát dýchnout. Vzlet se mě ještě netýká, takže jen poslouchám výklad. Tlak dozadu, pod námi ubíhající krajina. Cítím se klidně, ještě nevím, že právě teď překračuju navždy hranici, za kterou končí pohoda pasažéra, a odteď až donekonečna se zavazuji k významné pilotní spoluúčasti. Sranda končí, výcvik začíná a to ukázkou mezních účinků kormidel. Výškovka, směrovka, křidélka, atrakce na Matějské mi nikdy nebyly dost, takže tohle mám za všechno to wofrňování! Můj instruktor má letadlo v paži a na chvilku díky strachu z nepoznaných poloh ve vzduchu silně zapochybuji o své způsobilosti k dalším letovým úkonům. A to mě ještě šetří, protože akrobacie ani vývrtky se s tímto typem letadla dělat nesmí!

Po ukončení představení, jež má zjevně oddělit zrno od plev, mi řízení předává, a když se přesvědčí, že jsem schopna i přes občasné údery termického býka udržet pomocí pedálů a kniplu letadlo v kurzu na horizont, začneme si hrát se stoupáním a klesáním. „Otáčky si dej na 4500, sleduj rychlost a vario. Máš? A teď klesej tak a tak, až nad to silo.“ Po každém cvičení následuje za odměnu minutová pauza na vydechnutí ve stylu „leť si, kam chceš a kochej se, protože přesně po tenhle pocit to děláš!“. Kamýk, Zvíkov, Orlík, všechny ty krásný místní prásky ujíždějí pod námi a my stoupáme, klesáme, a nakonec se pouštíme i do plochých zatáček. Ctím zlaté pravidlo „kam kulička, tam nožička“, instruktor si hoví vedle mě a kárá mne až za křivý okruh okolo letiště řkouc, že za tohle mě pan inspektor potrestá ránou petkou do hlavy. Navádím letadlo směrem na RWY, vysunuju klapky. Let dokončuje instruktor, a protože můj zadek stále nepřekáží při zvednutí klapek, za odměnu si můžu dát jedno pivo.

LKPM, 27.6.2020

Autor: Barbora Topinková | pátek 24.7.2020 15:53 | karma článku: 23.95 | přečteno: 759x

Další články blogera

Barbora Topinková

Modlitba za České země, verze 2.0.2.0.

Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha, a kohokoliv na nebesích potkáš, krom ozónové díry, exkurze z Marsu a Artura C. Clarka! Korona eleison.

28.10.2020 v 11:54 | Karma článku: 12.33 | Přečteno: 315 | Diskuse

Barbora Topinková

Letecký deníky 5: Hledání bodu G (7:42 – 15:10)

Začít si dělat pilotní průkaz v době, kdy se světové letectví potácí v největší krizi od doby, co Jára Cimrman havaroval se svým kamenným letadlem v Jámách, je boj. Zvlášť, když ještě nevíte, kde máte svůj bod G.

23.10.2020 v 11:42 | Karma článku: 16.86 | Přečteno: 321 | Diskuse

Barbora Topinková

Popelnicová proklamace

Setkáte-li se při vyhazování odpadků s člověkem, který současně s vámi obsah popelnice s tyčí v ruce a soustředěným výrazem ve tváři prohledává, získáte dost jasný názor na dopady existující/ neexistující pandemie.

11.10.2020 v 20:01 | Karma článku: 17.75 | Přečteno: 556 | Diskuse

Barbora Topinková

Letecký deníky 4 – Lítá pilot wokolo, nekoukej se na něho (6:47 - 7:42)

Začít si dělat pilotní průkaz v době, kdy se světové letectví potácí v největší krizi od doby, co Jára Cimrman havaroval se svým kamenným letadlem v Jámách, je ryzí rozkoš. I když na wokruhu lítá víc pr..lí než vrabčáků.

3.10.2020 v 12:10 | Karma článku: 22.92 | Přečteno: 484 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Kateřina Krumpálová

Co se ještě stalo v Singapuru na Road to UFC?

Na nějakou dobu jsem ze psaní blogu vypadla a komentáře u posledního článku si všimla až teď. Vždyť jsem vám vůbec nepověděla, jak zápas probíhal a hlavně - vyhráli jsme? Sice pozdě, ale přeci...

30.9.2022 v 16:15 | Karma článku: 10.23 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jan Lněnička

Australská „spravedlnost“ naruby

Silniční cyklista Mathieu van der Poel si to pěkně odskákal u australského soudu za to, že mu dvě puberťačky klepaly na dvířka. Já bych je za to, pochopitelně jen obrazně, asi zabil.

29.9.2022 v 20:44 | Karma článku: 32.40 | Přečteno: 917 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Rozloučení, které nevyšlo

Novak Djoković je tenisový fenomén naší doby. Připomínat všechny jeho úspěchy ve dvouhře by bylo víc než zbytečné. Ale jak byl úspěšný ve čtyřhře? Tu na turnajích ATP vyhrál pouze jednou. S partnerem, o němž je tento článek.

28.9.2022 v 22:45 | Karma článku: 9.75 | Přečteno: 243 | Diskuse

Antonín Šmejkal

Když trenérovi chybí odvaha…

Trenér Šilhavý výběrem základní sestavy velmi chyboval a výsledkem toho byl debakl s Portugalskem 0:4. Kdoví proč drží nad některými hráči neustále ochrannou ruku a nebere ohled na to, že nemají momentálně formu.

26.9.2022 v 18:55 | Karma článku: 17.90 | Přečteno: 487 | Diskuse

Milan Macho

Mentální selhání a devastace Slavie

Viktoria Plzeň – Slavia Praha. Mohlo to být pro diváky atraktivní ligové utkání, napínavá konfrontace dvou odlišných herních stylů. Místo toho se fotbalové nebe rychle zatáhlo.

19.9.2022 v 18:02 | Karma článku: 15.63 | Přečteno: 534 | Diskuse
Počet článků 85 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4248

Geoložka, běžkyně, triatlonistka a tanečnice flamenka s rozvinutým smyslem pro hédonismus.

Autorka knih "Z lehu k běhu" a "Vánoce na sádle a jiné trable". Redaktorka časopisu Cosmopolitan.

Principiální odpůrkyně pitomců všeho druhu a propagátorka užívání zdravého rozumu ve všech aspektech lidského života.

www.pivaruvpruvodcegalaxii.cz

https://www.facebook.com/barboratopinkovaspisovatelka/

http://www.vecizpolicky.cz

Najdete na iDNES.cz