Středa 5. října 2022, svátek má Eliška
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 5. října 2022 Eliška

Letecký deníky 2: Nakul to tam, Baruškowoe! (1:19 - 4:09)

21. 08. 2020 11:19:22
Začít si dělat pilotní průkaz v době, kdy se světové letectví potácí v největší krizi od doby, co Jára Cimrman havaroval se svým kamenným letadlem v Jámách, je nebezpečný. Zvlášť když je třeba uvést letadlo i do ostrých zatáček

V druhé lekci pilotního výcviku je potřeba si přiznat, že skutečný létání není jako řídit labuť na Matějský. Než žák zvládne pilotáž natolik, aby se s gustem vozil mezi mráčky, čeká ho PRÁCE a STRACH. Plnění úkolů v oblacích v délce více než hodiny je odměněno jen několika minutami kochačky. Fotečku na Instáč? V levý ruce knipl („Jestli mi na něj šáhneš pravou, tak tě přes ni plácnu“), pravá dělá všechno ostatní. Letadlo se ovládá kormidly ve třech osách, pocit 3D práce je nepřenositelný a musíte ho zažít. Na křídlech máte křidélka, ta ovládáte pohybem kniplu doprava a doleva a letadlo zatáčí. Na ocase máte směrovku, kterou ovládáte pravým a levým pedálem a tím letadlo taky zatáčí. A na ocase máte taky výškovku, která reaguje na potlačení nebo přitažení kniplu od sebe/ k sobě, čímž letadlo stoupá nebo klesá. V rámci letu se pak snažíte vybalancovat všechny zmíněné prvky dohromady, a zatímco si s vámi vítr dělá, co uzná za vhodné, vy k tomu kontrolujete výškoměr, rychloměr, plyn, otáčky, vario, rádio, teploty vody a oleje, orientaci pod sebou a provoz okolo sebe pro případ, že je někdo hluchej, slepej nebo mu některá z výše uvedených věcí nefunguje tak dobře jako vám. Už tomu, kolego, rozumíte?

„Pojeď mi na vyčkávací,“ dí instruktor, a mě to přijde stejné jako výzva, abych okamžitě zahájila výsadek na Marsu. Ale jsem tu, abych lítala a ne se vozila, takže dělám, co umím, a věřím přitom v Boha, instruktora a zákony aerodynamiky (přesně v tomto pořadí). Znamená to nahodit motor (hlavní vypínač, magneta, sytič, kontrola brzdy, zařvi „bacha u vrtule“ a nahoď to, 5-4-3-2-1...uširvoucí VRRUUUUUUM, páč sluchátka mám já chytrá ještě v klíně) a proklestit si cestu odpoledním provozem na letišti, jež mi jako nováčkovi silně připomíná Magistrálu v pět odpoledne (jsou na ní TŘI letadla!!!). Rozjíždím se od hangáru číslo 5 k dráze Delta, žlutou naváděcí čáru díky neschopnosti udržet pedály letadlo v rovném směru šněruju tak, až se obávám, že mi velitel letiště osobně přijde dát dejchnout. V duchu přemýšlím, jak při této šikovnosti udržím éro rovně tak dlouho, abych ho při startu dovedla do vzduchu a ne do nejbližší zdi, ale naštěstí pro všechny zúčastněné vede komentovaný start instruktor.

Po lekcích aerodynamiky je mi teoreticky jasné, jak a proč letadlo padá do vývrtky, ale před vzletem mi bylo rozborem několika katastrof do detailu znovu vysvětleno, jak bídnou smrtí můžeme zhynout, pokud bude můj styl letu příliš invazivní. Celá zdivočelá ze všech nabídek katastrofických scénářů jsem sedla do éra zpocená až na zadku, nicméně instruktorovi se nejevím stále dost zelená strachy, a tak je mi názorně předveden moment zlomu, kdy už k pádu letadla dochází. Jediný pevný bod pod námi najednou mizí, z éra je cizí, třesoucí se tvor, a já od této chvíle až donekonečna projevuji při manipulaci s kniplem a pedály jemnou dívčí povahu. Jdem do zatáček!

Mírná zatáčka se točí do úhlu maximálně patnácti stupňů, ostrá má třicet, maximální povolená pro ULL šedesát. Tajně podezírám svého instruktora, že má doma wohlej úhloměr, protože jeho (a potažmo i moje) plochá má podle pohledu na horizont minimálně třicet a ostrou vykrucuje tak, že mám pod celou horní půlkou těla půl kilometru vzdušného prostoru. Prvně se bojím, pak se domestikuju a nakonec to tam s nadšením točím. „Nakul to tam, Baruškowoe,“ dí můj instruktor spokojeně a bodře mi drbne do kniplu pokaždé, když podle jeho názoru není zatáčka dost ostrá nebo dotažená. Diví se přitom, že mi zatáčky doleva moc nejdou, zatímco doprava je kulím docela suverénně. Nemám to srdce mu přiznat, že při náklonu doleva mám pod sebou tu nebezpečnou vzdušnou hloubku já, zatímco když točím doprava, tak ji má pod sebou on a to je mi jedno.

„Silo mezi kozy!“ volá na mě instruktor, odkazujíc na náš orientační bod v podobě sedlčanského sila. Piloti se orientují podle význačných kopců nebo staveb v krajině. Já je potřebuju obzvlášť velký, takže mám velesilo nebo Temelín. Toč na sever, toč na východ. Kompas se protáčí, vario se protáčí a panenky instruktora se taky protáčí, protože během jedné zatáčky dokážu nesmyslně vyklesat (nebo vystoupat, na důvod se mě neptejte, ale místo strachu to bude spíš obecná debilita) i o šedesát metrů. Přitlačení do sedačky při takovém manévru se mi moc líbí, ale nechci to říkat nahlas, abychom zase nezačali s padáním. Protože je ale pilotáž o přesnosti, makáme na tom, dokud si nepřipadám jak na kolotoči. „Zatáčku umíš, tak osmičku, ukaž! Rozhlídnout, přidat plyn. Páku dopředu, woe, napiš si to někam! Pořádně tam ten knipl nakul, šlápni nohou směrovku, točim, točim...no vidiš. Máš Temelín mezi kozama? Tak druhou půlku! Máš? A teď mi řekni, kde je letiště. Kde je Tábor? Kde je Praha. A kde je Moskva?“ Koncem tohoto úkolu jsem překvapena, zvláště když se mi podaří identifikovat všechny směry víceméně správně. Zcela po blondýnovsku se totiž dokážu ztratit takovým způsobem, že mi ani navigace v mobilu není nic platná. Naposledy jsem takhle tři čtvrtě hodiny hledala malostranskou hospodu U Hrocha. Než jsem dorazila na večírek, málem došlo pivo! Ale zdá se, že ve vzduchu člověk získá nadhled.

Za odměnu je tu závěrečná hra – cestou zpátky na letiště sleduj levým kolem Vltavu. Kus před Prahou je řeka samý meandr, takže si naletím nad pravý břeh a snažím se kopírovat každou zátoku. A sním o tom, že se sem jednou vrátím a poletím níž, rychleji a přesněji než teď.

LKPM, 14.7. 2020

Autor: Barbora Topinková | pátek 21.8.2020 11:19 | karma článku: 21.84 | přečteno: 483x

Další články blogera

Barbora Topinková

Modlitba za České země, verze 2.0.2.0.

Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha, a kohokoliv na nebesích potkáš, krom ozónové díry, exkurze z Marsu a Artura C. Clarka! Korona eleison.

28.10.2020 v 11:54 | Karma článku: 12.33 | Přečteno: 315 | Diskuse

Barbora Topinková

Letecký deníky 5: Hledání bodu G (7:42 – 15:10)

Začít si dělat pilotní průkaz v době, kdy se světové letectví potácí v největší krizi od doby, co Jára Cimrman havaroval se svým kamenným letadlem v Jámách, je boj. Zvlášť, když ještě nevíte, kde máte svůj bod G.

23.10.2020 v 11:42 | Karma článku: 16.86 | Přečteno: 321 | Diskuse

Barbora Topinková

Popelnicová proklamace

Setkáte-li se při vyhazování odpadků s člověkem, který současně s vámi obsah popelnice s tyčí v ruce a soustředěným výrazem ve tváři prohledává, získáte dost jasný názor na dopady existující/ neexistující pandemie.

11.10.2020 v 20:01 | Karma článku: 17.75 | Přečteno: 556 | Diskuse

Barbora Topinková

Letecký deníky 4 – Lítá pilot wokolo, nekoukej se na něho (6:47 - 7:42)

Začít si dělat pilotní průkaz v době, kdy se světové letectví potácí v největší krizi od doby, co Jára Cimrman havaroval se svým kamenným letadlem v Jámách, je ryzí rozkoš. I když na wokruhu lítá víc pr..lí než vrabčáků.

3.10.2020 v 12:10 | Karma článku: 22.92 | Přečteno: 484 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Kateřina Krumpálová

Co se ještě stalo v Singapuru na Road to UFC?

Na nějakou dobu jsem ze psaní blogu vypadla a komentáře u posledního článku si všimla až teď. Vždyť jsem vám vůbec nepověděla, jak zápas probíhal a hlavně - vyhráli jsme? Sice pozdě, ale přeci...

30.9.2022 v 16:15 | Karma článku: 10.23 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jan Lněnička

Australská „spravedlnost“ naruby

Silniční cyklista Mathieu van der Poel si to pěkně odskákal u australského soudu za to, že mu dvě puberťačky klepaly na dvířka. Já bych je za to, pochopitelně jen obrazně, asi zabil.

29.9.2022 v 20:44 | Karma článku: 32.40 | Přečteno: 917 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Rozloučení, které nevyšlo

Novak Djoković je tenisový fenomén naší doby. Připomínat všechny jeho úspěchy ve dvouhře by bylo víc než zbytečné. Ale jak byl úspěšný ve čtyřhře? Tu na turnajích ATP vyhrál pouze jednou. S partnerem, o němž je tento článek.

28.9.2022 v 22:45 | Karma článku: 9.75 | Přečteno: 243 | Diskuse

Antonín Šmejkal

Když trenérovi chybí odvaha…

Trenér Šilhavý výběrem základní sestavy velmi chyboval a výsledkem toho byl debakl s Portugalskem 0:4. Kdoví proč drží nad některými hráči neustále ochrannou ruku a nebere ohled na to, že nemají momentálně formu.

26.9.2022 v 18:55 | Karma článku: 17.90 | Přečteno: 487 | Diskuse

Milan Macho

Mentální selhání a devastace Slavie

Viktoria Plzeň – Slavia Praha. Mohlo to být pro diváky atraktivní ligové utkání, napínavá konfrontace dvou odlišných herních stylů. Místo toho se fotbalové nebe rychle zatáhlo.

19.9.2022 v 18:02 | Karma článku: 15.63 | Přečteno: 534 | Diskuse
Počet článků 85 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4248

Geoložka, běžkyně, triatlonistka a tanečnice flamenka s rozvinutým smyslem pro hédonismus.

Autorka knih "Z lehu k běhu" a "Vánoce na sádle a jiné trable". Redaktorka časopisu Cosmopolitan.

Principiální odpůrkyně pitomců všeho druhu a propagátorka užívání zdravého rozumu ve všech aspektech lidského života.

www.pivaruvpruvodcegalaxii.cz

https://www.facebook.com/barboratopinkovaspisovatelka/

http://www.vecizpolicky.cz

Najdete na iDNES.cz