ano.

jedna významná pražská právnička má pocit, že zrození na malém městě je povinna vyvážit veškerou světovostí, která je k dispozici. vyráží na společenské události převlečena za Ivanu Trumpovou a suitu jí tvoří manžel a syn v oblecích a motýlcích stejného provedení. onehdy jí neznámo který přišlápl šatky. myslela jsem si, že liskne oba. krásný pohled...

Realita?

Fascinuje mne kolik lidí dokáží články autorky rozházet. Jak se cítí dotčeni a s jakou vervou se pak pouštějí do protiútoku.

Není to náhodou tak, že místo konkrétní kritiky toho či onoho, se jedná spíš o brilantní hrátky s českým jazykem s tématy inspirovanými skutečností, ale s příslušně přehnanými výrazy a jadrným stylem. Připomíná mi to povídky pánů Šimka a Grossmana, kteří se též nebáli nařknout průvodčí z procvakávání uší cestujících a podobných zveličin, aniž by byli povoláni na pranýř.

Koho tento styl nepobaví ať to nečte, ale brát to tak vážně? Proč?

Re: Realita?

WOW...

obcas, za urcitych podminek-proc ne?

cau baro,

ja teda taky deti nemam, ale dokazu si predstavit, ze kdybych je mela, tak nez abych byla zavrena doma u plotny, tak je nekam vytahnu. je pravda, ze bych uprednostnila je vytahnout na nejaky dobrodruzny vylet (jak je mym zvykem), ale to neznamena, ze bych chtela byt po nekolik let naprosto odloucena od spolecnosti. asi je to tim, ze jsem vecne mimo CR, ale pro me je bezne, mit deti v restauracnich zarizenich. je pravda, ze do smokingu bych sve dite asi nenarvala a nenutila ho jit do opery (ale to bych asi nenarvala ani sebe). ale takova zahradni restaurace proc ne.

dnes mezi nás opět, konkrétně ve 13:11, zavítal

muž bolesti, oběť veliké křivdy, pan Vladimír Kroupa  Slibme všichni svatosvatě tomu mučedníkovi našich blbých vtipů, že už si nikdy nebudeme dělat prču ani z té poslední nejmenší kroupy, ale napříště už jen s pohnutým srdcem a orosenou brvou budeme vyslovovat jméno Kroupa stejně opravdově, jako slova máma, jaro, láska, mír  

Ačkoli už včera ohlásil svůj poslední, ale opravdu poslední příspěvek do téhle cynické diskuse, přesto nám dnes přišel ještě jednou zapět hlasem raněné holubice.

Proto, paní Topinková, byť byste nakrásně hodlala vykázat všecku drobotu světa ode všech jídelních tabulí a ze všech kulturních hodokvasů, pamatujte, že z jednoho jména se fakt sranda nedělá...

Re: dnes mezi nás opět, konkrétně ve 13:11, zavítal

Věčná škoda,

že už vydeativovali Zuzku K. z BC. Ta už by všem rázně vysvětlila, jaké je to utrpení cestovat s nevychovanými vřeštícími paviány např. v letadle. A jak litovala, že nejela raději lodí, protože tam byla šance naházet haranty do moře

Re: Věčná škoda,

Kvetoslavo, co je to "vydeativovali"?

a just ano

Re: a just ano

a ještě přisednout ke stejnému stolu

I když s ohledem na děti radši ne.

Upřímně bych

Vám milá SLEČNO přál hyperaktivní dítě, ale bylo by mi toho drobka líto a nepřál bych mu Vás.

Re: Upřímně bych

Myslím, že přát někomu narození postiženého dítěte je ubohost nad ubohost. Styďte se, člověče.

Nestačím zírat,

kolik blogerů a diskutujících se zde stihlo tak zarputile pohádat na téma nevycválané děti v restauraci. Celkem odlehčené téma, ale diskutéři mezi sebou bojovali jako o život

P.S. Osobně se divím rodičům, kteří třeba půlroční kojence s sebou tahají k moři do exotických států a tito potom řvou v letadlech a u moře trpí 40 st. horkem.

Re: Nestačím zírat,

Jsem stejného názoru...osobně mám kamaráda, který byl s dvouletým dítětem na Novém Zélandu...let strašnej a dovolenou si neužilo ani to malý, ani jeho rodiče.

Bobříkovy voči..

..klika, že do restaurací zas tak moc nelezu, radši do ZOO, tam se řekne capartovi, buď hodný nebo tě sežere medvědice (promiň medvědice) a je klid

Re: Bobříkovy voči..

Děti nežeru, to je jak jednohubka

..

Dobrá- Topinka ještě matka není, proto to napsala tak, jak to cítila. Ale já už matka jsem dost dlouho a přesto s ní v mnohém souhlasím

Re: ..

Taky jsem ...a taky bych  přítomnost dětí v restauracích viděla jako přijatelnou od chvíle, kdy dítě jí samostatně příborem, nežgryndá, vydrží po dobu jídla sedět a mluvit se spolusedícími polohlasem.

Dřív raději ne.