Ono je nutno především zpochybnit vědeckost celého humanitního vysokého školství - viz. Liesmann: Teorie nevzdělanosti.

Pak se změní pohled na společnost a její zakotvení v realitě .... a enviromentální vědy se usadí.

Potažmo, vážená paní kvantová fyzika říká, že očekávání ovlivňuje výsledek experimentu.

sv. Hildegarda tentýž princip formulovala takto: Přírodní katastrofy jsou poslední možností Boží prozřetelnosti, jak vyrovnat nerovnováhu v lidských emocích.

Jakou na tohle navrhujete rovnici?

hurá a bravo! taky je namístě dodat, že chceš-li místo, vytvoř si je sám, zvláště, jsi li vědec. stát na tebe opravdu zcela a velkoryse kašle. univerzity se staly podnikatelskými subjekty, které si musí na sebe vydělat a katedra generuje čtvrtletně 4 péčka (bedna na zeleninu pro vzdělance nedotčené pízemním životem) papírů a zaměstnává sprostou úředničinou většinu lidí, kteří nedělají vědu, ačkoli po tom touží a jsou toho schopni, aby dostala "nažrat", tedy granty. a nechtějte vědět, nač jsou ty granty vypsány! z toho by se zblil často laik, nejen vědec. no a stará vesta je, že životní prostředí začne zajímat politiky až tehdy, kdy jim voliči mřou na důsledky výrobního procesu... nic nového, leč smutný je to furt.

malá poznámka k k termínu environmentální. Environment je česky prostředí. Environmentální je pak zabývající se prostředím. A to může být pochopitelně jakékoliv. V kontextu s ochranou přírody pak se jedná o životní prostředí,  A následně pak environmentalista je ten kdo se zabývá prostředím, tedy i životním a v návaznosti na článek výhradně životním. Čeština je hot jazyk bohatý na slovíčka

Po přečtení diskuse si dovolím jen velmi stručně malouosvětu a vyslovit i názor proč je ekologie vědní obor, byť relativně mladý. Nejdřív trošku historie : Ekologieje původně věda biologická a poprvé ji definoval v roce 1866 Ernst Haeckeljako vědní obor, který se zabývá vztahem organismů a prostředí  a organismů mezi sebou. Rozvojem průmyslu podruhé světové válce postupně docházelo ke kontaminaci půd, zhoršování kvalityvod a ovzduší a jejich velmi neutěšený stav a ohrožující především lidskézdraví, bil na poplach. Proto v roce 1972 uspořádala OSN ve Stockholmukonferenci o životním prostředí člověka a Programem OSN pro životní prostředí(UNEP) byla zahájena koncepce systému environmentálního managementu(systémřízení ochrany životního prostředí), jehož vývoj začal  na počátku devadesátých let a tyto iniciativyvedly ke zřízení Světové komise pro životní prostředí a rozvoj (WCED) a přijetíMontrealského protokolu a basilejské úmluvy. V roce 1992 pak byl v Rio-de-Janeirupřijat závazek vůči životnímu prostředí a byla vytvořena první norma pro zaváděnísystému řízení pro ochranu  životníhoprostředí.  Na základě této normy  došlo  v roce1996 k vytvoření řady ISO 1400, a která je nadále rozvíjena.

a pokračování jaká je ekologie věda ?

Tedy ekologie  se stává vědou systémovou, to znamená, že plně uplatňuje systémový přístup při  zkoumání a hodnocení vztahů mezi organismy a prostředím a organismy mezi sebou. Z hlediska systému jsou prvky systému člověk, organismy, půda, ovzduší a voda. Vazbami mezi prvky jsou lidské činnosti. Při analýze dopadů lidské činnosti na půdu, vodu a ovzduší  a v důsledku těchto dopadů pak  na člověka a organismy se ekologie opírá a využívá poznatků  mnoha vědních oborů  a to především přírodních (geologie,  geografie,meteorologie,klimatologie, biologie, chemie, fyzika, antropologie), lékařských (hygiena), technických věd, ale i  bere v potaz i v určité míře i  obory jako je ekonomie, psychologie, historie a právo. Na základě syntézy poznatků stanovuje způsob( technická a technologická opatření) a pravidla(právní normy) jak předcházet ohrožení či poškození životního prostředí na straně jedné a na straně druhé, jak odstranit důsledky negativních odpadů.

Technicky vzato máte pravdu a asi žádný rozumný člověk se s vámi přít nebude.

Ale vedle těch skutečných vědců, kterých si lze jen vážit, je i řada pseudovědců zaměřující se na ideologické záležitosti, co se skutečnou vědou nemají nic společného a slouží spíš jako zdůvodnení pro politiky a environmentální zákony (a pro spřízněné eko-firmy)

Tak jistě, jsou třeba ekokonsultanti najímaní na diskreditaci konkurence.

Ale myslím, že mezi právníky nebo ekonomy je hovad taky dost.

Já Vám nechci brát iluze, ale tahle planeta je odsouzena k zániku. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory a můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat. I kdyby se všech cca 7 miliard lidí stavělo na řasy, nic na to nezmění. Nedávno jsem viděl simulaci propočtů pohybu tektonických desek a čeká nás spousta legrace a to pomíjím změny klimatu, které nás čekají bez ohledu na působení nás samotných a které přijdou první. A my, na místo toho abychom se zaměřili na transportní technologie a hledali nové lokace, tím dokázali včas změnit špajz, rozvíjíme nesmyslně technologie komunikační, přičemž skutečnou schopnost komunikace pomalu ztrácíme. Z ekologie jsme udělali nové náboženství a tím i skvělý byznys, čímž se zprvu správná myšlenka obrací proti samotné přírodě (kupř. hromadné pěstování monokultur nikoliv pro účely obživy, ale pro účely "mírnění dopadů činnosti člověka na přírodu" - viz. řepka, díky níž se např. v ČR ničí celé fungující mikroekosystémy). Jako třešničku na dortu jsme se, zejména my obyvatelé euroatlantické civilizace, pasovali do rolí polobohů, kteří ve své zvrácené pošetilosti přišli na nápad ovlivňovat přirozenou mortalitu v rozvojových zemích tím, že jim budeme neustále zasílat almužnu v podobě humanitární pomoci, čímž budujeme nejen jejich závislost na našich ekonomikách, ale přispíváme tím k fatálnímu kolapsu v nedaleké budoucnosti.

Takže, jestli si dáte pauzu, nebo nedáte, je celkem jedno, protože stejně jako v jiných oborech lidské činnosti, je mezi vámi mnoho těch, jejichž práce je přínosem pro lidstvo, stejně jako těch, jejichž činnost jde v opačném duchu.

A pak že já jsem pesimista a straším tady lidi. Ale dobře napsáno

Viděli jste horníka někdy na vlastní oči při práci? Myslím kilometr pod zemí, na zádech se sbíječkou ve sloji kde není pro prach vidět? Doporučuji. Když se pak dozvíte jaká je politika zaměstnavatele vůči zaměstnancům kvůli nemocem z povolání... Pak si každý začne vážit lidské práce. To jen na okraj, když autorka obviňuje horníky ze zatěžování životního prostředí. Já jim za to děkuji. Autorka můžete zatím zajistit vhodnější zdroj energie.

Můj tatínek pracoval v dole jako elektrikář. Neobviňuju horníky jako lidi, jen činnost vykonávanou hornickým způsobem a její dopad na ŽP. Máme z toho prospěch všichni a všichni jsme taky odpovědní za ty škody. Vyžíráme přírodní zdroje a holt za to platíme tím, že z daní dáváme (oproti tunelům skutečným i abstraktním) velmi malou část na jejich obnovu a udržení jejich funkce.

Za hlubokého socialismu pamatuji na Jílovském potoce v Děčíně barevný led. O řece Labi a jeho čistotě ani nemluvě.

Jojo, bylo to blbý. Na něco se dbalo, ale ne na všechno. Nicméně snahy byly. Každopádně ekologii hodně pomohli ekonomové a politici, když se většina těchto velkých podniků tunelem zprivatizovala a došlo k uzavření většiny výrob. Takže se dá říct (i když p. Klaus by to asi nerad slyšel), že privatizace byla nejekologičtějším počinem v naší novodobé historii

Omlouvám se Báro, že můj příspěvek nebude k tématu článku. Jen mně děsivě vadí, když lidé používají výraz "pčíkat". Mám za to, že žádné takové slovo ve spisovné češtině neexistuje a opravdu by se mělo vždy používat slovo kýchat. 

Jinak vidím, že diskuze je pod tímto článkem vášnivá a přeji tedy pevné nervy při jejím pročítání :-).

Chápu Vás. Bylo to pšíkat a ve spisovném slovníku určitě není. Já zase nesnáším kečky a čekuládu.

No nic. Přeji všem dotčeným a uraženým aby spokojeně žili. A za sebe doufám, že budeme mít pořád dostatek zemědělců, horníků, řemeslníků i odborníků v dalších oborech. Mimochodem nevím kolik environmentalistů pracovalo ve středočeském kraji na posouzení vlivu na životní prostředí k žádosti nejmenované firmy začít zpracovávat haldy obsahující vysoké množství radioaktivních látek ve vzdálenosti 200m od obydlí. Každopádně závěrem posouzení je, že těžba nepředstavuje téměř žádné zatížení pro životní prostředí. Těžba má probíhat 28 let a má se těžit bagrem. Děkujeme Vám odborníci na životní prostředí.

Bohužel právě bohulibá činnost horníků a řemeslníků zatěžuje naše životní prostředí - třeba těmi haldami. O jakou haldu se jedná ve Vašem případě? Buštěhrad? My, odborníci na životní prostředí, jsme zvyklí mluvit přesně. Třeba Vám k tomu řeknu více. Třeba totiž máte mylné informce...ona média umí rozmáznout každou z prdu kuličku.